Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Kreml dnes obvinil Polsko z rusofobie poté, co polští představitelé uvedli, že za sabotáží na železniční trati využívané mimo jiné k přepravě vojenské pomoci pro Ukrajinu jsou ukrajinští občané ve službách Ruska.
„Rusko je obviňováno ze všech projevů hybridní a přímé války,“ řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „Řekněme, že v Polsku se všichni v tomto ohledu snaží Evropu předběhnout. Rusofobie tam samozřejmě vzkvétá,“ uvedl také Peskov.
Ruskému státnímu zbrojařskému konglomerátu Rostěch se od roku 2022 propadl export o polovinu, protože prioritou se kvůli válce na Ukrajině staly domácí zakázky. Uvedla to dnes podle agentury Reuters firma. Dodala však, že v brzké době očekává oživení exportu.
Do roku 2022, kdy zahájilo invazi na Ukrajinu, bylo Rusko druhým největším vývozcem zbraní na světě za Spojenými státy. Podle šéfa Rostěchu Sergeje Čemezova však export klesl „kvůli skutečnosti, že musíme většinu produkce dodávat naší armádě“.
Čemezov rovněž upozornil, že aktivity podniku komplikují sankce, které však podle něj nemají vliv na celkový objem výroby. „Ujišťuji vás, že v blízké budoucnosti začneme obnovovat export. Rozšířili jsme své kapacity a zvýšili produkci, takže budeme schopni pokrýt potřeby naší armády, ale také dodávat partnerům,“ dodal.
„Informace polských spojenců o tom, že za sabotáží na železniční trati Varšava-Lublin stály ruské tajné služby, jsou mimořádně znepokojivé. Rusko se k nám chová otevřeně nepřátelsky a dlouhodobě oslabuje bezpečnost a stabilitu Evropy. Nesmíme být naivní a podceňovat rizika, kterým čelíme. Je naší povinností posilovat naši obranu, investovat do bezpečnosti, spolupracovat se spojenci a být připraveni čelit podobným útokům. Měla by to mít na paměti i nová vláda,“ uvedl končící český premiér Petr Fiala na adresu formujícího se uskupení ANO, SPD a Motoristů. To je skeptické k další podpoře Ukrajiny a rostoucím investicím do obrany, jak se k nim končící kabinet zavázal v souvislosti s požadavky Severoatlantické aliance.
