Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Soud v Polsku dnes uložil tresty vězení trojici Ukrajinců za jejich podíl na sérii požárů v zemi a v Pobaltí. Informovala o tom agentura Reuters. Polsko a také pobaltské republiky hlásí případy sabotáží, jejichž stopy podle nich vedou do Ruska, které od února 2022 vede válku proti Ukrajině.
Soud uznal, že trojice Ukrajinců působila v organizovaných skupinách v Polsku, Litvě, Lotyšsku, na Ukrajině a v Rusku. Prokuratura uvedla, že cílem trojice bylo páchat sabotáže a teroristické činy.
Londýnský soud dnes uložil trest 17 let vězení muži, který loni zorganizoval žhářský útok na londýnské podniky dodávající satelitní zařízení na Ukrajinu. Odsouzený měl vazby na ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu a plánoval zapálil i objekt v České republice, napsala agentura Reuters. Odsouzeno bylo také pět dalších mužů za úlohu při útoku, který podle vyšetřovatelů zorganizovala ruská rozvědka, napsala agentura AP.
Jednadvacetiletý Dylan Earl podle prokuratury stojí za žhářským útokem na sklad v londýnské čtvrti Leyton loni v březnu. Objekt patřil společnosti, jež doručovala balíky na Ukrajinu, včetně satelitního zařízení společnosti StarLink amerického miliardáře Elona Muska. Škoda činila jeden milion liber (27,8 milionů Kč), uvedla AP.
Setkání lídrů s novináři v Londýně po jednání „koalice ochotných“. Podívejte se na aktuální fotografie.
Generální tajemník NATO řekl, že sankce ze strany USA uvalené na ruské ropné společnosti významně zvýší tlak na Putina. Podle Rutteho tento krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukazuje, že šéf Bílého domu je absolutně odhodlán ukončit válku a nastolit trvalý mír na Ukrajině.
Zelenskyj za sankce na ruské ropné společnosti Trumpovi poděkoval a řekl, že stejný tlak se musí vyvinout i na ruskou stínovou flotilu umožňující export ruské ropy navzdory sankcím a na ropné terminály. Zdůraznil, že tlak na ruský energetický sektor omezí možnosti Moskvy při financování války.












