Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Britské noviny Sunday Times jmenovaly 13 ruských důstojníků, kteří veleli vojenským jednotkám obviněných ze spáchání válečných zločinů v Buči.
Podle publikace jejich totožnost zjistili nezávislí právníci a vyšetřovatelé s využitím informací z veřejně dostupných zdrojů. Totožnost všech 13 osob potvrdily ukrajinské zpravodajské služby.
Ukrajinská prokuratura potvrdila osm jmen, podpořila je oficiální oznámení o podezření vydaná Kyjevem jako předběžný krok k možnému formálnímu stíhání u ukrajinských soudů a Mezinárodního trestního soudu. Pět osob bylo identifikováno na základě oznámení vydaných jejich podřízeným a porovnáno s veřejně dostupnými ruskými vojenskými archivy. Těmto důstojníkům nebyla vydána žádná individuální oznámení o podezření.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
