Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Pokud jde o útoky Ruska proti evropským zemím: Rusko testuje jejich schopnost bránit se a snaží se ovlivnit společnosti, aby si lidé začali klást otázku: Pokud se nedokážeme bránit, proč bychom měli Ukrajinu nadále podporovat? Cílem je snížit pomoc Ukrajině, zejména před zimou,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj na Polsko mířilo 92 dronů, z toho 19 se podařilo překročit hranice.
Regarding Russia’s attacks against European countries: Russia is testing their ability to defend themselves and trying to influence societies so people begin to ask: “If we can’t protect ourselves, why should we keep supporting Ukraine?” This is intended to reduce assistance to…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 27, 2025
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci po svém projevu na Valném shromáždění OSN reagoval také na několik konkrétnějších obvinění proti Rusku: že záměrně útočí na civilní cíle (to bylo opakovaně zdokumentováno během války na Ukrajině a předtím v Sýrii) a že ruské drony a rakety létají do dalších evropských zemí. Lavrov obojí popřel, píše Kyiv Independent.
„Nikdy neútočíme na civilní cíle. Incidenty se stávají, ale nikdy nestřílíme cíleně. Nikdy nemíříme našimi drony ani raketami na evropské země – členy Evropské unie nebo Severoatlantické aliance,“ cituje ruského ministra agentura TASS.
Na jakoukoliv agresi proti Rusku bude následovat rozhodná odpověď, řekl Lavrov. Popírá úmysly zaútočit na země NATO a EU. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém projevu na Valném shromáždění OSN prohlásil: „Hrozby použitím síly proti Rusku, které je obviňováno z praktického plánování útoku na země NATO a EU, jsou stále častější. Prezident Vladimir Putin takové provokace opakovaně vyvracel. Rusko takové úmysly nikdy nemělo a nemá.“
„Opakovaně jsme navrhovali hlavním městům NATO, aby respektovala své závazky a dohodla se na právně závazných bezpečnostních zárukách. Naše návrhy byly ignorovány a ignorovány jsou dodnes,“ cituje Lavrova agentura TASS.
