Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruské armádě se při její jarní a letní ofenzivě nepodařilo dosáhnout vytyčených cílů. Dnes to podle agentury Reuters řekl hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj a dodal, že Rusové na bojišti ve srovnání s Ukrajinci používají dvojnásobek dělostřelecké munice.
„Dá se říct, že ruskou jarní a letní ofenzivu se podařilo účinně narušit,“ uvedl dnes Syrskyj před novináři. Ruské armádě se podle něho nepodařilo vytvořit nárazníkovou zónu na ukrajinské straně hranice v Sumské a Charkovské oblasti.
Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo, že jeho jednotky obsadily Junakivku, která leží v Sumské oblasti na velkém silničním tahu vedoucím k ruské hranici. Toto tvrzení do značné míry potvrzuje mapa projektu DeepState, který dlouhodobě sleduje vývoj na frontě. Napjatá je v poslední době i situace v Kupjansku v Charkovské oblasti.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projevil zájem o výstavbu další jaderné elektrárny, která by zásobovala elektřinou východoukrajinské regiony okupované Ruskem. Uvedla to běloruská státní agentura Belta, z jejíž zprávy citovaly agentury Reuters a TASS.
„(Ruská státní jaderná korporace) Rosatom už vypracovala možnosti dalšího rozšíření naší jaderné energetiky. Nechci veřejně hovořit o penězích. Máme možnosti, o kterých vás budu informovat,“ uvedl Lukašenko. „Pokud padne rozhodnutí, hned začneme stavět nový jaderný blok či novou elektrárnu, pokud to bude zapotřebí na západě Ruska a v osvobozených regionech,“ dodal.
Nejméně dva mrtvé a osm zraněných si za uplynulý den a noc vyžádaly ruské útoky na Chersonskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Později dodal, že dnes ráno byla při ruském ostřelování Chersonu zraněna 48letá žena. Cherson také čelil ruským bombám, které poškodily kancelářskou budovu a devět soukromých domů. Moskva pak informuje o desítkách ukrajinských dronů, které ruská obrana sestřelila.
