Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Zelenskyj v OSN obvinil Putina, že chce válku rozšířit i mimo Ukrajinu. „Říkali jsme vám dříve, Ukrajina je jen první, a teď už ruské drony létají po Evropě a ruské operace se šíří po (dalších) zemích. A Putin chce v této válce pokračovat tím, že ji rozšíří. Nikdo se teď nemůže cítit v bezpečí,“ prohlásil Zelenskyj. Svět proto podle něj musí použít všechny páky, které má, aby donutil Rusko přestat.
Jenom zbraně a silní partneři rozhodují o tom, kdo přežije, nikoliv mezinárodní právo, prohlásil Volodymyr Zelenskyj před Valným shromážděním OSN.
Španělský vojenský letoun s ministryní obrany Margaritou Roblesovou na palubě se při průletu v blízkosti ruské Kaliningradské oblasti potýkal s rušením GPS signálu. Stroj mířil do Litvy, která sousedí s Kaliningradskou oblastí, ruským územím mezi Litvou, Polskem a Baltským mořem. Agentura EFE uvedla, že pokus o rušení signálu zaznamenala posádka ve chvíli, kdy stroj Kaliningradskou oblast míjel. Toto rušení však nemělo vliv na samotný let.
„Věříme, že je zásadní se postavit za právo se svobodně přepravovat a létat v evropském prostoru, aniž bychom zažívali narušování jako dnes ráno ze strany těch, které dobře známe,“ řekla na tiskové konferenci v Litvě španělská ministryně Roblesová s narážkou na Rusko. Rušení GPS signálu označila ministryně za skutečnou hrozbu.
Roblesová se vydala navštívit španělský kontingent 150 vojáků s osmi stíhačkami Eurofighter umístěný v Litvě. Je součástí mise NATO v Pobaltí, se základnou v Šiauliai na severu země. V souvislosti s misí NATO dnes litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová vyzvala k „přechodu od konceptu air policingu (střežení vzdušného prostoru) na (koncept) protivzdušné obrany“. Poukázala přitom na nedávné narušení estonského vzdušného prostoru ze strany Ruska. Mise air policingu spočívají především v navázání kontaktu s letadly, která nekomunikují s kontrolou vzdušného prostoru.
