Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
