Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo uvolnit napětí a spojenci Ukrajiny nyní připravují záruky pro okamžik zahájení jednání o míru tak, aby si byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jistý podporou všech spojenců. „Základem garancí budou ukrajinské ozbrojené síly,“ řekl Rutte v Praze.
Ukrajina dostala díky české muniční iniciativě letos dosud 1,1 milionu kusů velkorážové munice. Po dnešním jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem v Praze to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Loni iniciativa Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi, pomohla dodat 1,5 milionu nábojů. Letošním cílem je tento počet vyrovnat, podle Fialy se pravděpodobně podaří ho překonat.
Iniciativa ukazuje, že i menší země může hrát významnou roli a výrazně přispívat k evropské bezpečnosti, uvedl Fiala. „Jsem hrdý, že se ČR v době vlády, kterou vedu, změnila z jakéhosi černého pasažéra na zemi, která je aktivním spojencem a plní své závazky, které přijala při svém vstupu do NATO,“ připomněl premiér plány na navyšování obranného rozpočtu na tři procenta HDP do roku 2030 a pět procent do roku 2035.
Soud v italské Bologni ve středu odložil na 9. září jednání o žádosti Německa o vydání Ukrajince, který byl v Itálii zadržen minulý měsíc a je podezřelý z podílu na poškození plynovodů Nord Stream v roce 2022. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka. Podle něj si soud vyžádal více informací o podmínkách, za jakých bude podezřelý občan Ukrajiny v Německu zadržován. Obhájce Nicola Canestrini rovněž řekl, že jeho klient vinu popírá.
Devětačtyřicetiletého Ukrajince Serhije K., jehož plné jméno média různě uvádí jako Kuzencov nebo Kuzněcov, zatkla italská policie 20. srpna poblíž italského letoviska Rimini, kde byl na dovolené s rodinou. Podle německého státního zastupitelství je obviněn ze spolčení s cílem způsobit výbuch, ze sabotáže a zničení důležitých staveb. Nyní je ve vyšetřovací vazbě v Itálii a italský soud má rozhodnout o jeho vydání do Německa.
Po více než pětihodinovém jednání ve středu soud v Bologni vyhověl žádosti obhajoby o přezkoumání podmínek, za jakých bude muž zadržován v německém vězení. Také generální prokurátor, který původně vydání podporoval, ve středu požádal o čas pro další vyšetřování.
