Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Mám radost, že o zapojení do SAFE požádalo 19 států včetně Lotyšska. Investujeme společně, investujeme více a investujeme evropsky,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní obdržela žádosti o financování na celých 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) dostupných pro program SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení. Mezi žadateli je i Česko.
Evropská unie se podle von der Leyenové snaží posilovat ukrajinskou obranu, zároveň ale musí převzít odpovědnost i za vlastní bezpečnost a obranu.
Ukrajinské síly během noci zasáhly v Brjanské oblasti na západě Ruska stanici, která slouží k přečerpávání nafty pro ruská vojska, oznámil ukrajinský generální štáb. Stanici u obce Najtopoviči, schopnou přečerpat přibližně 10,5 milionu tun nafty ročně, označil za strategický objekt, který zasáhly jednotky raketových vojsk a bezpilotních systémů ve spolupráci se speciálními silami armády a tajné služby SBU.
„Ozbrojené síly nadále přijímají účinná opatření k podkopání vojenského a ekonomického potenciálu ruské armády, zejména jejích logistických schopností, a k donucení okupantů k ukončení agresivní války proti Ukrajině,“ zdůraznilo velení ozbrojených sil napadené země.
„Tak jako Cato starší v Římě opakoval, že Kartágo musí být zničeno, tak i já opět na této radě ministrů zahraničních věcí budu opakovat, že Evropská unie musí zastavit volný pohyb ruských diplomatů v Schengenu,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský před svým odletem na neformální jednání s unijními protějšky v Kodani. Dosavadní nastavení dává podle něj ruskému režimu asymetrické výhody, které zneužívá například pro sabotážní operace.
Dokud ruský prezident Vladimir Putin neprojeví skutečný zájem o mír, EU musí být připravena zvýšit sankční tlak, dodal Lipavský. Zdůraznil, že sankce fungují, což je patrné z toho, že ruská ekonomika se dostává do vážných potíží. „Bavíme se o stínové flotile, o tom, jak dále postupovat proti zdrojům, ze kterých Rusko živí svou ekonomiku a válečnou mašinerii,“ řekl ministr k obsahu 19. sankčního balíčku.
