Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Zástupce gubernátora Kurské oblasti Vladimir Bazarov byl zadržen za zpronevěru státních peněz určených na obranu Bělgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. O Bazarovově zadržení informoval na síti Telegram jeho nadřízený a gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.
Nynější obvinění z korupce se podle Chinštejna pojí s Bazarovovým dřívějším působením v Bělgorodské oblasti, kde zastával stejnou funkci, jakou v současnosti vykonává v Kurské oblasti. Ruské úřady ho předběžně vyšetřují ze zpronevěry jedné miliardy rublů (259,7 milionu Kč) určené na výstavbu ochranných zařízení, píše ruská státní tisková agentura TASS.
V červnu odvolal prezident Vladimir Putin tehdejšího ministra dopravy Romana Starovojta, který předtím působil jako gubernátor Kurské oblasti, také pro podezření ze zpronevěry peněz určených na obranné účely. Starovojt byl následně nalezen mrtvý ve svém automobilu v Odincovu u Moskvy. Podle vyšetřovatelů šlo zřejmě o sebevraždu.
Za poslední den ztratil protivník 870 lidí, 1 tank, 8 obrněných vozidel, 291 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Šéf městské vojenské správy v Sumách Serhij Kryvošejenko informoval, že jen v tomto městě ruské drony zasáhly deset míst. Záchranáři vyjeli k požárům obytných domů. Ráno na město podle Kryvošejenka zaútočily další dva drony, jeden z nich zasáhl obytný panelový dům, kde tlaková vlna vyrazila okna. Dva lidé jsou v nemocnici. Jinde se cílem útoku stala čerpací stanice, nikomu se nic nestalo.
Rovněž dnes ráno ruský bezpilotní letoun zaútočil na osobní auto, kterým jeli tři lidé v konotopském okrese na západě Sumské oblasti. Jeho řidič přišel o život, dva další lidé utrpěli zranění, uvedla podle serveru Ukrajinska pravda regionální prokuratura.
