Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Norsko plánuje v roce 2026 vyčlenit Ukrajině 8,45 miliardy dolarů (skoro 200 miliard korun) na pomoc, oznámil premiér Jonas Gahr Støre během návštěvy Kyjeva 25. srpna podle listu The Kyiv Independent.
Tento krok podtrhuje rostoucí roli Norska v podpoře obrany Ukrajiny, jelikož západní partneři se blíží k finalizaci bezpečnostních záruk uprostřed snahy o uspořádání schůzky na vysoké úrovni mezi Kyjevem a Moskvou.
Pokud jde o bezpečnostní záruky, Støre uvedl, že nejdůležitější zárukou bude poskytnout Ukrajině silné obranné kapacity.
„Pokud jde o ústupky Ruska, nejsem si jich vědom. Nemyslím si, že ruská prohlášení, že jsou ochotni neokupovat další části ukrajinského území, představují ústupky. Nemyslím si, že ústupkem jsou ruské návrhy, abychom se stáhli z území, které Rusko neovládá,“ řekl Volodymyr Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina. Termín setkání s ruskou stranou podle prezidenta závisí výlučně na Moskvě a Washingtonu.
Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki dnes vetoval novelu zákona, který mimo jiné prodlužoval výplatu přídavků na děti válečných uprchlíků ze sousední Ukrajiny. Také od 1. října nebude Varšava moci nadále platit Ukrajině předplatné satelitního připojení k internetu od firmy Starlink, uvedl mluvčí ministerstva digitalizace. Síť Starlink miliardáře Elona Muska rozsáhle využívá ukrajinská armáda, která čtvrtým rokem brání zemi před ruskou agresí.
„Návrh zákona, který prezident Nawrocki vetoval, prodlužoval období pomoci, tedy financování z Fondu pomoci Ukrajině, do konce března příštího roku. Proto v současné době neexistuje od 1. října žádný právní základ pro financování (Starlinku),“ řekl mluvčí úřadu Marek Gieorgica podle agentury Reuters.
Zákon dříve schválil parlament, kde mají většinu poslanci proevropské vládní koalice, proti hlasovalo národněkonzervativní Právo a spravedlnost a krajně pravicová Konfederace. Nawrocki dnes ujistil, že Polsko zůstává otevřené poskytování pomoci ukrajinským občanům a že Rusko je tím, kdo válku vyvolal, a Ukrajina obětí. Zákon ohledně podpory Ukrajinců je ale podle něho potřeba změnit.
