Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nabídl uspořádat summit lídrů Ukrajiny, Ruska a Spojených států na tureckém území, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X po telefonátu s tureckým lídrem.
Erdogan během telefonického rozhovoru se svým ukrajinským protějškem uvedl, že vítá pokrok v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu, ale že doufá v dosažení významného pokroku směrem k příměří v dalších kolech jednání, uvedla podle Reuters turecká prezidentská kancelář.
Průlom fronty u Pokrovska? Rusové ze tří stran obklopují aglomeraci Pokrovsk-Myrnohrad, a tak k zásobování ukrajinských sil zbývá jen asi 15 kilometrů široký koridor. Kvůli nedostatku vojáků, způsobeném problémy s náborem rekrutů a dezercemi, komentátoři stále častěji spekulují o možném zhroucení fronty, napsala DPA.
O náhlém výpadu ruských sil do ukrajinských pozic východně od města Dobropillja dnes píše i agentura Reuters, s odvoláním na mapy bojiště ukrajinského projektu DeepState. „Současná situace je vážná, ale zdaleka nejde o zhroucení fronty, jak někteří tvrdí," uvedl na sociální síti bývalý důstojník ukrajinských sil. Situace mu připomíná roky 2014 a 2015, kdy Rusko na východě Ukrajiny také spustilo velké ofenzívy před mírovými rozhovory, aby mělo páky k vyjednávání.
Na ohroženém úseku u Pokrovska byl nasazen sbor Azov, napsal server Ukrajinska pravda. „Situace zůstává složitá a dynamická. Nepřítel, který se snaží postupovat v tomto směru, utrpěl značné ztráty v živé síle a vybavení. Jednotky sboru naplánovaly a přijaly opatření k zablokování nepřátelských sil v určené oblasti. Výsledky budou oznámeny později," uvedla sama jednotka. Ta podle zdrojů serveru čelí ruské ofenzívě na Dobropillje a na silnici z tohoto města do Kramatorska.
Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech, politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Oba v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo odstoupit pohraničí nacistickému Německu.
Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.
