Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Pražský městský soud se dnes začne zabývat kauzou pěti lidí spojených s polovojenským uskupením Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Obžaloba viní proruskou skupinu a některé její členy mimo jiné z toho, že vyslali bývalého vojáka na Donbas s cílem, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR. Obžalovaní vinu odmítají. Lze předpokládat, že k soudu je doprovodí řada jejich příznivců.
Někdejší voják Miloš Ouřecký se do bojů na straně proruských separatistů na Donbase zapojil podle obžaloby v roce 2017. Za účast na teroristické skupině mu hrozí až 15 let vězení. Na lavici obžalovaných vedle něj usednou šéf domobraneckého spolku Ivan Kratochvíl, velitelka štábu spolku Andrea Krulišová, pravoslavný kněz Přemysl Hadrava a sympatizant spolku Vladimír Štádler. Budou se zodpovídat z trestných činů účasti na teroristické skupině, podpory a propagace terorismu spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, financování terorismu či nedovoleného ozbrojování a Kratochvíl rovněž z nakládání s dětskou pornografií.
Spojené státy a Jižní Korea v srpnu uskuteční společné armádní cvičení, které v minulosti kritizovala KLDR. Oznámila to dnes podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Cvičení bude simulovat mimo jiné vypálení raket ze Severní Koreje.
Letošní cvičení prověří reakci obou armád na rostoucí jadernou hrozbu ze strany KLDR a také na nasazení moderních vojenských technologií. Armády do cvičení zapracují poznatky z válek na Blízkém východě a na Ukrajině. Loni jihokorejská armáda zapojila do cvičení 19.000 svých vojáků, Spojené státy počet neuvedly.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Americké úřady ve středu zadržely vojáka podezřelého z pokusu o špionáž ve prospěch Ruska. Píší to agentury. Podle úřadů se voják snažil předat tajné informace agentovi ruské rozvědky o americkém tanku M1A2 Abrams. Výměnou za to měl dostat ruské občanství.
Podle prohlášení amerického ministerstva spravedlnosti se dvaadvacetiletý voják sloužící na základně Fort Bliss v Texasu pokusil „předat utajované vojenské informace o slabinách amerického tanku“.
