Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Do kin v srpnu přijde dokument Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila zachycující reakce lidí, kteří vidí válku na Ukrajině jinak než jako jednoznačnou vinu Ruska. Štáb filmu vzal příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina do centra válečného konfliktu, aby se přesvědčili, zda média referují o dopadech války na Ukrajině pravdivě. Na casting se filmařům přihlásilo šedesát lidí a na Ukrajinu nakonec odjeli se štábem dva muži a jedna žena stojící víceméně na ruské straně.
Tvůrci dokumentu se snaží v dokumentární road movie z Prahy do válkou zmítaného Charkova až na Donbas ukázat, jak vypadá válka na Ukrajině na vlastní oči. Zachycují atmosféru války a reakce lidí, kteří v České republice pochybují o předkládaných faktech. Nad hlavami jim létají rakety, chodí mezi masovými hroby, schovávají se v krytech, mluví s dětmi v podzemní škole v metru, se zraněnými vojáky nebo truchlícími pozůstalými.
„Nápad na Velký vlastenecký výlet vznikl před rokem z potřeby vzít do války lidi, kteří ji zpochybňují. Že to může být místy velmi kruté, bylo jasné už z obhlídek, kdy jsme byli například pár hodin po dopadu ruských raket na dětské onkologii v Kyjevě. Chtěli jsme to ale podstoupit, abychom otevřeli oči všem těm, kdo u nás snad ještě nevidí, čeho je ruský režim schopný na Ukrajině. A že neexistuje důvod myslet si, že by toho nebyl schopný u nás,“ uvedl režisér Kvapil.
Severní Korea dokončila stavbu nového námořního mola v Sohe na severozápadě země, které slouží jako hlavní severokorejské středisko pro vypouštění špionážních satelitů a raketových testů. Dokončení mola dokazují satelitní snímky, o kterých s odvoláním na satelitní společnost ICEYE dnes informovala agentura Reuters.
Molo v Sohe, které je vidět na snímcích, umožňuje přepravu větších raketových komponentů, než bylo dosud možné po železnici, uvedla společnost ICEYE ve svých zjištěních poskytnutých agentuře Reuters. Větší komponenty by umožnily začít ze Sohe odpalovat rakety s větším doletem.
V rámci rostoucích vojenských vazeb s Moskvou pravděpodobně Severní Korea získává od Ruska pomoc se svým satelitním programem výměnou za vyslání vojáků, kteří na straně Ruska bojují proti Ukrajině, uvedli jihokorejští představitelé.
OBRAZEM: Vojáci 3. úderné brigády na cvičišti v Kyjevské oblasti.
