Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ukrajinský parlament povolil protipěchotní miny. „Nejvyšší rada právě hlasovala pro zastavení platnosti Ottawské úmluvy v případě Ukrajiny. Je to historické rozhodnutí, která nám vrací právo používat a vyrábět protipěchotní miny - důležitý prvek ženijní obrany na bojišti,“ uvedl poslanec Roman Kostenko. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a invazní vojska podle Kostenka miny běžně používají. „Nemůžeme dál bojovat se svázanýma rukama,“ dodal poslanec.
Prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne na síti X napsal, že bezodkladně podepsal normy nyní schválené parlamentem, mezi nimi i ten o odstoupení Kyjeva od Ottawské úmluvy. „Budeme schopni dosáhnout přinejmenším parity v silách a prostředcích nezbytných k obraně před ruskou agresí,“ uvedl prezident a také upozornil, že Moskva není signatářem úmluvy.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová doufá, že nový sankční balík proti Rusku se podaří schválit ve středu. Evropská komise podle ní reagovala na obavy, kvůli kterým Slovensko balík blokuje. Nyní je míč na slovenské straně hřiště, prohlásila Kallasová po skončení dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu.
Zástupce Slovenska dostal pokyn, aby dnes požádal o odklad hlasování o návrhu 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku, uvedl v prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Nově Fico za nejlepší řešení situace označil udělení výjimky Slovensku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má jeho země uzavřenou s ruským koncernem Gazprom; takovou výjimku Evropská komise (EK) podle něj ovšem odmítá.
Bratislava blokuje schválení nových sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině kvůli jinému návrhu EK, a to postupně zastavit do konce roku 2027 dovoz ruského plynu do EU. V této záležitosti slovenská vláda žádá od EK záruky. Fico až dosud veřejně nezmiňoval, že chce dosáhnout výjimku na dovoz ruského plynu. Návrh zastavit dovoz ruského plynu předseda slovenské vlády opakovaně kritizuje a dnes ho označil za imbecilní.
