Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyhnala z domovů téměř deset milionů lidí. Asi 3,8 milionu se přesunulo jinam na Ukrajině, 5,6 milionu uprchlo do zahraničí. Většina z uprchlíků, kteří museli odejít v důsledku bojů v poslední době, už chce zůstat blízko svých původních domovů, uvedla zástupkyně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro Ukrajinu.
Ruská agrese na Ukrajině pokračuje se „zvýšenou intenzitou“, a je tak klíčové i další udržení mezinárodní podpory financující humanitární pomoc, zdůraznila dnes zástupkyně UNHCR pro Ukrajinu Karolina Lindholmová Billingová na mezinárodní konferenci v Římě o rekonstrukci Ukrajiny.
Nejméně sedm civilistů přišlo o život a dalších devět utrpělo zranění při čtvrtečních ruských útocích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní správy Vadym Filaškin, jehož vyjádření citovala ukrajinská média. Mezi oběťmi Filaškin zmínil tři zabité v Pokrovsku, který se zdá být hlavním cílem ruské ofenzívy usilující o ovládnutí celé Doněcké oblasti. Dalšího civilistu, 39letého cyklistu, dnes zabil ruský dron v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prikudin. Jednasedmdesátiletá žena zahynula při ruském ostřelování Záporožské oblasti, informoval gubernátor Ivan Fedorov.
Rusko dnes oznámilo, že uzavře polský generální konzulát v Kaliningradské oblasti v odvetě za rozhodnutí Varšavy zavřít ruský generální konzulát v Krakově na jihu Polska. Oznámily to dnes agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Polská strana uzavření konzulátu v Krakově vysvětlovala žhářským útokem v obchodním centru ve Varšavě, za kterým podle ní stálo Rusko. Polské ministerstvo zahraničí nyní uvedlo, že na ruské rozhodnutí adekvátně odpoví.
