Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Především od představitelů největších evropských zemí na mezinárodní konferenci pro obnovu Ukrajiny v Římě dnes několikrát jasně zaznělo, že Ruskem napadenou zemi nenechají ani padnout, ani agresorovi napospas. Novinářům to dnes řekl český prezident Petr Pavel.
Podle hlavy státu vrcholní představitelé řady států ujišťovali, že budou pokračovat ve vojenské, finanční, materiální podpoře tak, aby Ukrajina uhájila maximum ze svého území. „Že budeme vyvíjet větší tlak na Rusko, aby se konečně rozhodlo zúčastnit se mírových jednání. V okamžiku, kdy bude dosaženo mírové dohody, že začne bez jakéhokoliv zdržení poválečná obnova Ukrajiny,“ podotkl Pavel. Už to považuje za dostatečný argument pro byznysovou sféru, ale i pro garanční agentury, aby se investic do rekonstrukce země nebáli. „Protože to bude proces, který bude mít velkou politickou podporu,“ dodal.
Na Rusko je třeba pomocí sankcí vyvíjet větší tlak, prohlásila dnes italská premiérka Giorgia Meloniová novinářům po zahájení mezinárodní konference o obnově Ukrajiny. Premiérka také podle agentury ANSA přivítala rozhodnutí Spojených států zúčastnit se vůbec poprvé jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi.
„Cesta je pro nás jasná: pokračovat v podpoře Ukrajiny a zároveň nadále vyvíjet či spíše zvyšovat tlak na Rusko, především pomocí sankcí,“ řekla podle Reuters Meloniová, po jejímž boku stál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise dnes oznámila finanční podporu Ukrajině ve výši 2,3 miliardy eur (57 miliardy Kč) na obnovu země po škodách způsobených ruskou invazí. Balík pomoci se skládá z 1,8 miliardy eur ve formě úvěrových záruk a 580 milionů eur ve formě grantů od mezinárodních a bilaterálních veřejných finančních institucí, uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová na mezinárodní konferenci v Římě o rekonstrukci Ukrajiny.
