Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Skupina ruských průzkumníků pronikla do vsi Dačne, ale byla zničena. Tvrzení o ruském dobytí vesnice neodpovídají skutečnosti, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruská státní média a prováleční blogeři tvrdili, že ruské síly ovládly Dačne (rusky Dačnoje) jako první obec v Dněpropetrovské oblasti, čehož si povšimla i agentura Reuters. O dobytí vsi, která leží u administrativní hranice s Doněckou oblastí, převážně dobytou Rusy, oficiálně neinformovala ani Moskva, ani ukrajinské zdroje.
„Před několika dny se jedné z malých průzkumných skupin nepřítele podařilo proniknout za hranice osady Dačne na území Dněpropetrovské oblasti. Okupantům se podařilo vyfotit se s ruskou vlajkou, ale to bylo poslední, co udělali. Ukrajinští vojáci okupanty zlikvidovali,“ uvedl generální štáb. „Při jednom z následujících útoků měli dva ruští vojáci větší štěstí: Zůstali naživu. Zajala je brigáda námořní pěchoty, čímž doplnili fond pro výměnu zajatců,“ dodal štáb.
Vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády řekl AFP, že Ukrajina se bez americké munice bude jen těžko bránit proti útočícím ruským silám. „Jsme nyní hodně závislí na amerických dodávkách zbraní, i když Evropa dělá, co může. Ale bez americké munice to pro nás bude obtížné,“ uvedl zdroj.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.
S ruskou agresí a vojenskými investicemi bude dánská armáda povolávat i ženy. Podle nových pravidel přijatých parlamentem na začátku června úřady od úterý 1. července zapisují dánské ženy, které dovrší 18 let, do systému losování stejně jako jejich mužské spoluobčany. K této změně dochází na pozadí ruské invaze na Ukrajinu a narůstajících investic do armády u zemí NATO. I na relativně bezpečné Dánsko vrhá ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu svůj stín. Poznatky z ukrajinských bojišť se dokonce promítají i do výcviku dánských dobrovolných rekrutek. „Díky tomu to vypadá opravdově,“ uvedla Katrine, jedna z rekrutek.
Dánské reformy v rovnosti mužů a žen vláda poprvé nastínila v roce 2024 jako součást rozsáhlé reformy armády. Tato iniciativa měla začít fungovat na začátku roku 2027, ale úřady ji nakonec přesunuly už na léto 2025.
