Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Severní Korea možná v červenci nebo srpnu pošle další vojáky do Ruska, aby bojovali proti Ukrajině; nadále také dodává Rusku zbraně. Podle agentury Reuters to dnes oznámila Jižní Korea s odvoláním na informace vlastní rozvědky.
KLDR je už dlouho důležitým ruským spojencem v agresi Moskvy proti Ukrajině. Pchjongjang už poskytl nejen obrovské množství munice, raket a dalších zbraní, ale i tisíce severokorejských vojáků. Ti se zapojili do bojů proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti, připomněla agentura.
V polovině června navštívil Severní Koreu tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta a exministr obrany Sergej Šojgu, který po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem oznámil, že KLDR vyšle tisícovku ženistů a 5000 armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v Kurské oblasti.
Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že protivzdušná obrana zlikvidovala 50 ukrajinských bezpilotních strojů, z nichž více než polovina útočila na Kurskou oblast na hranicích s Ukrajinou. Zbytek byl zlikvidován nad několika dalšími částmi Ruska včetně tří dronů v Moskevské oblasti, dodalo ministerstvo, které citovala agentura Reuters.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak oznámil, že počet obětí ruského raketového útoku na Dnipro z úterý 24. června stoupl na 20; dosavadní bilance uváděla 17 mrtvých, napsal server Ukrajinska Pravda.
Dnes podle Lysaka ruská armáda pokračovala v útoku na okres Nikopol s využitím těžkého dělostřelectva a dronů. „Zasažena byla centra měst Nikopol, Pokrovske, Myrove a Marhanec. Jedna kavárna začala hořet. Poškozena byla infrastruktura, tři domy, dvě budovy a automobil,“ dodal Lysak.
