Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Rafinérská společnost Orlen Unipetrol dnes začala vracet ropu vypůjčenou ze státních rezerv. Potřebovala ji od března pro závod v Litvínově kvůli zastavení dodávek z ruského ropovodu Družba, stát tehdy rozhodl o půjčce až 330.000 tun ropy.
„Mohu potvrdit, že společnost Orlen Unipetrol začala dnešním dnem vracet ropu, kterou jsme jí na jaře zapůjčili, aby mohla nadále v rafinerii v Litvínově vyrábět naftu a další produkty pro český trh. Místo ruské ropy nám ale vrací lehkou ropu typu Azeri Light, kterou zpracovává rafinerie v Kralupech nad Vltavou. To znamená, že nově budeme mít zásoby pro obě rafinerie. Historicky byla totiž v českých rezervách jen ruská ropa pro Litvínov,“ uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr..
Litvínovská rafinerie potřebovala podle SSHR půjčit celkem čtyři nádrže ropy z českých rezerv. „Díky tomu se podařilo stabilizovat zásobování českého trhu s pohonnými hmotami a řidiči nic nepoznali,“ podotkl šéf správy. První nádrž s neruskou ropou by podle něj měl Orlen Unipetrol vrátit do konce června a další tři nádrže pak do konce srpna
„Naše schopnost jaderného odstrašení Spojených států amerických (a jakéhokoliv jiného potenciálního protivníka) neutrpěla v důsledku těchto akcí významnou škodu, a to z toho důvodu, že rozsah následků tohoto útoku je Kyjevem záměrně, úmyslně a účelově zveličován,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov k Operaci Pavučina, kdy ukrajinské drony zaútočily na základny ruského letectva a bylo zničeno několik strategických bombardérů
Ukrajina tvrdí, že při operaci tajné služby SBU začátkem června bylo zasaženo a do nějaké míry poškozeno až 41 ruských letadel. Jiné odhady hovoří o více než deseti zničených letounech.
Podle Rjabkova lze poškozenou techniku obnovit. Rusko navíc kromě strategických bombardérů disponuje dalšími systémy jaderného odstrašení, které žádnou škodu neutrpěly - ponorkami a balistickými raketami. Strategické bombardéry však rovněž útočí na Ukrajinu konvenčními raketami.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes přicestuje na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Tanjug s odvoláním na sdělení kanceláře hlavy srbského státu. Půjde o první Vučičovu návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze v únoru 2022.
V květnu se Vučić, který udržuje úzké vztahy s ruským vedením, zúčastnil oslav konce druhé světové války v Moskvě. Pak se má zúčastnit konference Globsec v Praze.
