Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku, prohlásil během dnešního projevu v Londýně generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. NATO se podle něj musí stát silnější, spravedlivější a údernější Aliancí, s tím souvisí potřeba zvýšit obranné výdaje. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.
Summit v Haagu podle Rutteho přinese transformaci NATO. „Vytvoříme lepší NATO, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele,“ prohlásil Rutte v londýnském institutu Chatham House. „Kvůli Rusku se do Evropy vrátila válka, čelíme ale i hrozbám terorismu. Putinova válečná mašinerie zvyšuje rychlost. Produkují více zbraní a rychleji, než jsme si mysleli,“ dodal šéf Aliance. Rusko podle něj vyprodukuje za tři měsíce tolik munice, kolik spojenci z NATO za rok.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na Slovensku se svým protějškem Jurajem Blanárem hovořit o ekonomických vztazích, ale i o pomoci Čechům a Slovákům v každodenním životě a o mezinárodní situaci včetně ruské agrese proti Ukrajině. Řekl to novinářům před odletem.
V Topolčiankách si ministři připomenou osobnosti společné historie Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika. Před 102 lety se stal zámek v Topolčiankách letním sídlem československého prezidenta. Šéfové diplomacií zahájí diskusní fórum o vzájemných vztazích, které Lipavský považuje za unikátní.
Ruské úřady pátrají po vojákovi, který i s automatickou útočnou puškou kalašnikov dezertoval z jednotky ve Volgogradské oblasti na jihu evropského Ruska a zranil dva místní obyvatele. Motivem dezerce a střelby může být podle médií žárlivost.
Čtyřiatřicetiletý Maxim Valkovič, který bojoval na Ukrajině, utekl od jednotky, aby se setkal s milencem své bývalé ženy. Dotyčný na schůzku nedorazil a místo sebe na místo setkání u města Petrov Val poslal své dva kamarády. Valkovič po nich začal střílet. Jeden – těžce raněný – je na jednotce intenzivní péče, druhý podle lékařů utrpěl středně závažná zranění, napsal dnes server Meduza.
