Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Francouzští piloti stíhaček Mirage 2000 provedli demonstrační let nad Černým mořem a 'nakreslili' ukrajinský trojzubec. Trasa byla jasně viditelná na letovém radaru,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko.
Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu.
Rutte očekává, že ministři dnes formálně schválí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.
„Dotyčná technika, jak uvedli i zástupci ministerstva obrany, nebyla zničena, ale jen poškozena a bude opravena,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov o letounech zasažených ukrajinskou Operací Pavučina.
Ukrajina v neděli oznámila, že 117 bezpilotních letounů na nejméně čtyřech leteckých základnách zaútočilo na ruské strategické bombardéry dlouhého doletu schopných nést jaderné zbraně. Kyjev poté zmiňoval poškození či zničení asi třetiny této flotily, satelitní snímky dokládají kritický rozsah poškození přinejmenším některých ze zasažených strojů.
Spojené státy odhadují, že víkendový útok ukrajinských dronů zasáhl až 20 ruských bojových letadel a asi deset jich zničil, řekli agentuře Reuters dva američtí představitelé. To je přibližně poloviční počet oproti odhadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
