Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ukrajinská delegace pro vyjednávání s Rusy v Turecku má mandát jednat o uzavření příměří, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře.
Ukrajinský prezident opět naléhal na vyvinutí silnějšího tlaku na Moskvu a zpřísnění sankcí, pokud se ukáže, že Rusko není ochotno vážně jednat. Přístup Ruska k nynějším jednáním v Turecku podle Zelenského ukazuje neúctu Moskvy vůči hostitelské zemi a také americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa.
„Rusko necítí, že musí (válku) ukončit, což znamená, že na Rusko není vyvíjen dostatečný politický, ekonomický a další tlak, a proto žádáme o odpovídající sankce, pokud nedojde k příměří, pokud nebudou přijata žádná závažná rozhodnutí,“ prohlásil Zelenskyj.
Pokud by se lídři na červnovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) shodli na dalším nárůstu výdajů na obranu, Česká republika bude připravena tuto prioritu financovat. Shodli se na tom lídři koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s prezidentem Petrem Pavlem, řekla po schůzce novinářům předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Spolu s předsedou lidovců Markem Výborným se vymezila proti kritice armádních nákupů či muniční iniciativy opozičním hnutím ANO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyšle do Istanbulu delegaci, která se sejde se zástupci Ruska. Agentuře AFP to řekl nejmenovaný ukrajinský činitel. Sám Zelenskyj, který se dnes v Ankaře sešel se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, se jednání s ruskou stranou nezúčastní a rozhoduje nyní, koho do Istanbulu poslat.
Nejmenovaný ukrajinský diplomatický zdroj už dříve dnešní den agentuře Reuters řekl, že Kyjev uvažuje o tom, že do Istanbulu pošle tým, aby zjistil, zda je ruská delegace ochotná vést „seriózní diskuzi“ a zda má vůbec pravomoc činit nějaká samostatná rozhodnutí.
Pokud nicméně vyjde najevo, že Rusové k nynějšímu jednání nepřistupují vážně, „budeme mít právo si myslet, že jde o ruskou šarádu a ne smysluplnou práci ve prospěch míru“, dodal tento ukrajinský představitel.
