Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je skeptický ke snahám o příměří na Ukrajině. Nevidí k němu ze strany Ruska reálné kroky. Řekl to dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News. Šéf české diplomacie dodal, že pokud se podaří navrhovaný třicetidenní klid zbraní prosadit, je nutné podniknout také kroky k odrazení Ruska od následných útoků. Europoslanec Filip Turek (za Motoristy) poukazuje na to, že Rusové mají jaderné zbraně, které by mohli pod tlakem případně použít. Lipavský označil strašení jadernou válkou za klasickou ruskou propagandu. "Opakovaně říkám, že ke snahám o příměří jsem skeptický. Nevidím reálné kroky, které by k němu směřovaly," uvedl Lipavský. Zmínil ruskou reakci na předkládané mírové návrhy. "Putin řekl, že bude jednat, ale že s mírovými plány máme udělat něco, co nebudu říkat. Bylo to velmi vulgární," řekl šéf české diplomacie.
Papež Lev XIV. v dnešním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Přivítal také příměří mezi Pákistánem a Indií dojednané o víkendu. Podle papeže svět čelí "třetí světové válce po kouscích", což tvrdil jeho předchůdce papež František.
"Nosím ve svém srdci bolest milovaného ukrajinského lidu," řekl Lev XIV. a vyzval, aby se co nejdříve dospělo k "autentickému, spravedlivému a trvalému míru" na Ukrajině. "Ať jsou osvobozeni všichni zajatci a ať se děti mohou vrátit ke svým rodinám," prohlásil.
Turecko je připraveno hostit mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Sdělil to podle tiskových agentur turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Přímé rusko-ukrajinské rozhovory by mohly začít 15. května v Istanbulu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Učinil tak poté, co Kyjev a velké evropské země navrhly zahájit od pondělí třicetidenní příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda podnikla invazi na Ukrajinu.
