Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Těžká noc pro Dnipro,“ napsal dnes ráno na sociální síti šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. „Nepřítel podnikl masivní útok (drony) Šáhed na město. Zahynul třiapadesátiletý muž,“ uvedl činitel, podle něhož osmasedmdesátiletý člověk utrpěl zranění. „Většina škod je v soukromém sektoru. V některých částech oblastního centra vypukly požáry. Záchranáři je už zkrotili,“ dodal.
Ukrajinské úřady v noci na dnešek vydaly varování před hrozbou ruských vzdušných útoků po celém území státu, podle serveru Ukrajinska pravda tak učinily kvůli vzletu ruského letounu MiG-31K schopného nést nadzvukové střely Kinžal. Krátce před pátou hodinou ranní (před čtvrtou SELČ) úřad poplach odvolaly.
Zda Rusové střelou Kinžal zaútočili, není zatím z dostupných informací jasné. Jak poznamenala agentura Reuters, celkový rozsah ruského nočního útoku na Ukrajinu zatím není zřejmý. Ukrajinské letectvo v noci varovalo i před útoky ruských dronů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo likvidaci 34 ukrajinských dronů v noci na dnešek. Ukrajinské letectvo zatím bilanci ruských nočních útoků nezveřejnilo, v noci ovšem varovalo před hrozbou ruských útoků v řadě ukrajinských oblastí. Ukrajinští regionální činitelé už dříve informovali o ruských úderech na města Dnipro a Charkov, které si podle nich vyžádaly život jednoho člověka a dalších pět desítek lidí zranily.
Charkovský starosta Ihor Terechov na telegramu informoval o útocích ruských bezpilotních letounů, které podle něj cílily na několik částí tohoto druhého největšího ukrajinského města, které leží v blízkosti hranic s Ruskem a terčem ruských úderů je pravidelně.
„V Charkově bylo zaznamenáno 16 úderů. Poškozeny jsou výškové budovy, rodinné domy, zdravotnické zařízení a civilní infrastruktura,“ napsal v úterý pozdě večer Terechov. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes ráno uvedl, že večerní úder na Charkov zranil 45 lidí včetně dvou dětí a těhotné ženy.
Ruský prezident Vladimir Putin podpořil žádost obyvatel Volgogradské oblasti a válečných veteránů přejmovat letiště ve Volgogradu a udělit mu historický název Stalingrad. Informovala o tom státní agentura TASS.
„Jejich slovo je pro mne zákonem. Uděláme to tak. Jakmile se vrátím do Moskvy, hned nechám připravit a podepíšu příslušný výnos, kterým se letišti přidělí název Stalingrad,“ odpověděl Putin na žádost, kterou mu předal gubernátor Andrej Bočarov.
