Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Konec druhé světové války je podle primátora Ostravy Jana Dohnala (Spolu) nutné připomínat i v kontextu dnešní doby a především v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Primátor to dnes řekl po pietním aktu k 80. výročí osvobození Ostravy a konce druhé světové války, který se konal u Památníku Rudé armády v Komenského sadech. Zúčastnily se ho stovky lidí z řad armády, politiků i veřejnosti.
„Výročí 80 let od osvobození a konce války je událost, kterou si musíme připomínat. Ostravská operace byla jednou z nejkrvavějších bitev na našem území a 30. dubna 1945 vyvrcholila právě osvobozením Ostravy,“ řekl Dohnal ČTK.
Tyto události je ale podle něj nutné připomínat i v kontextu dnešní doby. „V Česku, ale i v Evropě jsme si zvykli, že máme mír. Začátek roku 2022 nám ale ukázal, že to tak vždy nemusí být. Nikdo by týden před tím (útokem Ruska na Ukrajinu) nečekal, že v moderní Evropě může vypuknout tak krvavý konflikt,“ řekl. Podle něj je důležité se naučit vnímat novou realitu. „Úkolem politiků pak je vytvořit podmínky, aby válka co nejdříve skončila a neopakovala se,“ doplnil.
„Charkov, Dnipro, Dobropillja, další naše města a hromady,“ napsal na síti X Zelenskyj v příspěvku, kde informoval o množství ruských dronů vyslaných na jeho zemi. Hromada je správní jednotka zahrnující například město a přilehlé vesnice.
„Ruské drony celé ráno nadále létají nad Ukrajinou. A tak je to denně,“ dodal ukrajinský prezident a vyzval k vyvinutí tlaku na Rusko, aby ukončilo svou válku proti Ukrajině, a k dalším sankcím proti Moskvě. „Potřebujeme další systémy protivzdušné obrany k ochraně našich lidí, které znemožní tento ruský vzdušný teror,“ napsal Zelenskyj.
Rusko a Severní Korea dnes zahájily stavbu silničního mostu přes řeku Tuman, který obě země spojí. Oznámil to ruský premiér Michail Mišustin, podle kterého projekt utuží vzájemné strategické partnerství, informovala agentura Reuters.
„Význam (mostu) daleko přesahuje inženýrský úkol,“ prohlásil Mišustin na ceremonii ke spuštění výstavby. „Symbolizuje společnou touhu posílit přátelské a dobré sousedské vztahy a prohloubit meziregionální spolupráci,“ dodal.
Nový most vzniká nedaleko stávajícího železničního Mostu přátelství, který obě země spojuje od roku 1959. Silniční vozidla mířící z Ruska do KLDR dosud musela volit zdlouhavou objížďku přes čínské území.
