Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky, kteří část této oblasti na západě Ruska obsadili loni v létě. Dnes to podle agentury Reuters oznámil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov. Ruský prezident Vladimir Putin k tomu uvedl, že ukrajinské dobrodružství v Kurské oblasti zcela ztroskotalo, a že se tak otevírá cesta k dalším úspěšným krokům ruských ozbrojených sil.
Při nočním ruském dronovém úderu na východoukrajinský Charkov utrpěl zranění 14letý hoch. Velkému útoku čelilo město Kropyvnyckyj, oběti bezprostředně neohlásilo, napsal portál Ukrajinska pravda. Chlapec v Charkově byl zraněn při výbuchu. Poškozeno tam bylo i několik balkonů a byla rozbitá okna domů. Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že v noci na dnešek Rusko na Ukrajinu vypálilo tři střely a 114 dronů. Rusko naopak uvedlo, že jeho protivzdušné systémy za posledních 24 hodin sestřelily 236 dronů.
Velký úder ruských dronů ohlásilo ukrajinské město Kropyvnyckyj v Kirovohradské oblasti. „Kropyvnyckyj čelil dalšímu nepřátelskému útoku dronů. V tuto chvíli víme, že byly poničeny prostory skladu. Na místě pracují záchranáři. Prvotní zprávy ukazují, že se útok obešel bez obětí,“ uvedl šéf vojenské správy Kirovohradské oblasti Andrij Rajkovič.
Ruský vojenský vrtulník v pátek nad Baltským mořem narušil vzdušný prostor Polska. Dnes to na síti X oznámila polská armáda s tím, že povaha incidentu naznačuje, že Rusko zkouší připravenost polských systémů protivzdušné obrany.
„Let vrtulníku sledovaly vojenské radarové systémy polských ozbrojených sil a civilní systémy polského letectva,“ uvedla armáda. Vrtulník podle ní patřil k ruské baltské flotile. Armáda poznamenala, že po celou dobu byly síly i prostředky protivzdušné obrany v pohotovosti a připraveny zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru.
