Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Balistická raketa severokorejské výroby, kterou Rusko při útoku na Kyjev v noci na čtvrtek zabilo 12 lidí, obsahovala přinejmenším 116 zahraničních dílů včetně těch ze Spojených států. Dnes to na síti X napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. To, že střelu vyrobila KLDR, oznámil Zelenskyj už ve čtvrtek.
„Vyšetřování všech podrobností o střele pokračuje. Už je ale jisté, že balistická střela pocházela ze Severní Koreje,“ napsal Zelenskyj. „Střela, která zabila civilisty v Kyjevě, obsahovala nejméně 116 součástí pocházejících z jiných zemí, většina z nich byla naneštěstí vyrobena americkými společnostmi,“ upřesnil.
Zelenskyj k útoku na Kyjev uvedl, že vedle 12 mrtvých utrpělo zranění takřka 90 lidí, z nich přes 30 zůstává v nemocnicích. „Záchranné operace na místě byly dokončeny teprve dnes,“ dodal.
Dnešní tříhodinové jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Na Ukrajině v řadách ruské armády padl Američan Michael Gloss, který byl synem náměstkyně ředitele americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) pro digitální inovace Juliany Gallinaové Glossové, informoval dnes portál Važnyje istorii. Jedenadvacetiletý Gloss zemřel loni v dubnu, jak uvádí rodinou zveřejněný nekrolog.
„Se šlechetným srdcem a bojovnickým duchem si Michael prošlapával vlastní hrdinskou cestu, když byl 4. dubna 2024 ve východní Evropě tragicky zabit,“ píše rodina v nekrologu, který zveřejnil pohřební ústav ve Fairfaxu. Podrobnosti o úmrtí či o místě, kde se tak stalo, rodina neupřesnila.
Server Važnyje istorii napsal, že Gloss zanechal vysokoškolského studia a opustil Spojené státy. Nejprve pobýval v Itálii, navštívil Izrael, odkud byl deportován. Poté strávil několik měsíců v Turecku, kde se zúčastnil shromáždění hnutí hippies Rainbow Family of Living Light a pomáhal obětem zemětřesení.
