Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Lidé na Slovensku dnes protestovali proti zákonu, kterým sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace, včetně sestavování zvláštního výkazu o jejich dárcích. Demonstranti vyzvali prezidenta Petera Pellegriniho, aby zákon nepodepsal. V Bratislavě průvod a shromáždění svolalo občanské sdružení Mír Ukrajině v rámci série protivládních demonstrací, které organizuje od loňského prosince. Účast na nich mezitím značně klesla.
„Z parlamentu přichází takzvaný ruský zákon, který nasměruje Slovensko pryč od demokracie směrem k autoritářskému režimu. Tento návrh útočí na občanskou společnost, na aktivní lidi, kteří se snaží dělat naši zemi lepší,“ řekl za organizátory protestu Dávid Selyem. Jde podle něj o hodnoty, kam Slovensko patří - zda na východ, kde vládne strach, nebo na západ, kde je svoboda.
Noční ruské útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev si podle nové bilance záchranářů vyžádaly nejméně 12 mrtvých a 90 zraněných. Dnes odpoledne o tom informoval portál Ukrajinska pravda. Záchranáři nadále prohledávají trosky a pátrají po přeživších.
Mluvčí kyjevských záchranářů Pavlo Petrov řekl, že pozdě odpoledne našli záchranáři v troskách těla dvou lidí a předtím ještě tělo 27leté ženy, čímž původně oznámená bilance vzrostla na 12 mrtvých. Ze zhruba 90 zraněných jich je polovina v nemocnici.
Ruský úder zasáhl Svjatošynskou čtvrť na západě metropole, odkud Petrov ohlásil všechny mrtvé.
Kyjev a Washington pokročily v přípravě dohody o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství, ujednání ale tento týden ještě hotové nebude. Dnes to ve Washingtonu podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko.
„Nastal pokrok a naše týmy nyní spolu velice úzce pracují,“ řekl Marčenko. „Stále zůstávají některé otázky, o kterých diskutujeme,“ uvedl bez upřesnění.
Spojené státy s Ukrajinou minulý týden podepsaly memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, na základě níž chce Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa to bude splátka za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu k obraně před ruskou invazí poskytl za administrativy jeho předchůdce Joea Bidena. Text memoranda hovoří o společném záměru Washingtonu a Kyjeva dokončit dohodu o hospodářském partnerství a o vytvoření investičního fondu pro obnovu Ukrajiny.
