Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Evropské mocnosti daly minulý týden Spojeným státům najevo, které aspekty případné mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem jsou pro ně nepřijatelné, uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FranceInfo, aniž evropské požadavky upřesnil.
Zástupci USA, Francie, Británie, Německa a Ukrajiny spolu jednali minulý týden v Paříži, ve středu se mimo jiné za účasti amerického ministra zahraničí Marka Rubia sejdou znovu, tentokrát v Londýně.
„Jediným cílem, který nás zajímá, je obrana francouzských zájmů a evropské bezpečnosti. To je důvod proč - když se USA rozhodly postavit do role prostředníka - jim jasně dáváme najevo, jaké jsou naše nepřekročitelné linie,“ uvedl Barrot v narážce na oblasti, v nichž evropští lídři nehodlají ustupovat.
Na otázku, jestli považuje tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti oznámení mírové dohody v tomto týdnu za důvěryhodné, Barrot poznamenal, že to záleží na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. K proklamovanému ruskému velikonočnímu příměří uvedl, že to podle něj byla marketingová operace, jejímž cílem bylo zabránit tomu, aby se Trump stal netrpělivým. (ČTK)
Konkrétní jednání Ruska s Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se zatím neplánují, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, Dmitrij Peskov. Upozornil taky, že pokud by si Ukrajina přála jednat s Ruskem, musela by nejprve odstranit právní překážky, které takovým jednání brání.
Kyjev zakázal vést jednání s Ruskem za Putinova vedení už na jaře 2022, kdy po ústupu ruských vojsk od Kyjeva vyšly najevo válečné zločiny, kterých se podle ukrajinských a západních zdrojů dopustili ruští vojáci během okupace měst a obcí v okolí ukrajinské metropole. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča u Kyjeva, kde jsou ruští vojáci podezřelí ze zavraždění stovek civilistů.
„Konkrétní plány nejsou, je pouze připravenost posoudit tuto otázku, jak potvrdil prezident Putin, a to s přihlédnutím k analýze zkušeností s velikonočním příměřím. Ale nic konkrétního v tomto směru není,“ řekl Peskov podle agentury TASS.
„Pokud by si ukrajinská strana přála (vést jednání), pak určitě by musely být podniknuty kroky, aby se právně vyřešily překážky bránící kontaktům. Tedy pokud je k tomu ochota,“ upozornil mluvčí podle agentury Interfax. Ta dodala, že Putin nedávno nevyloučil možnost bilaterálních jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, ale upozornil, že tato otázka vyžaduje nejprve posouzení. (ČTK)
Rusko minulou zimu zaútočilo na 34 zařízení tamního největšího ukrajinského producenta plynu ze skupiny Naftogaz, což vedlo ke ztrátě téměř 50 % produkce plynu, informuje portál Kyiv Independent.
Nejkritičtější byla energetická situace ve městech Kryvyj Rih, Mykolajiv a Cherson. Neustálé ruské útoky a současný stav plynové sítě mohly způsobit, že více než 1 milion lidí zůstal bez tepla a elektřiny, uvádí se v prohlášení společnosti z 21. dubna.
