Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Nizozemsko stále častěji čelí hybridním útokům z Ruska, jejichž cílem je narušit a oslabit tamní společnost. Upozorňuje na to nizozemská Vojenská zpravodajská a bezpečnostní služba (MIVD) ve výroční zprávě.
„Zaznamenáváme rostoucí brutalitu Ruska,“ upozorňují holandští zpravodajci na svém webu. MIVD zjistila několik ruských akcí v Nizozemsku. Například v roce 2024 provedla ruská hackerská skupina kybernetický sabotážní útok, při kterém zasáhla tamní digitální operační systém veřejného zařízení. Pokud je známo, jednalo se o první sabotážní útok v Nizozemsku, který však neměl za následek žádné škody.
Ruské letectvo zasáhlo v úterý odpoledne areál nemocnice ve městě Cherson, píšou ukrajinská média. Podle Oleksandra Prokudina, náčelníka vojenské správy Chersonské oblasti, Rusko útočilo drony a zranilo šest lidí.
Chersonská městská vojenská správa oznámila, že zranění jsou čtyři zaměstnanci pohřební služby a dvě osoby ze zdravotnického personálu chersonské nemocnice. Všichni zranění utrpěli především zranění způsobená výbuchem a střepinami.
Ruské jednotky zaútočily 22. dubna odpoledne na město Záporoží, kde zabily jednu osobu a zranily další, včetně dětí. Poškodily taky výškovou budovu a zapálily auta, informují ukrajinská média.
„V důsledku ruského útoku na Záporožskou oblast vypukl v jedné ze čtvrtí města Záporoží požár. Těžce zraněna byla 69letá žena. Lékaři se ji snažili resuscitovat, ale život se ji nepodařilo zachránit,“ napsal na telegramu Náčelník vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Podle něj Rusko zaútočilo dvěma opticky naváděnými střelami KAB.
Později Fedorov informoval, že při ruském útoku byly zraněny dvě děti. Čtrnáctiletý chlapec je v kritickém stavu a čtyřletý chlapec je ve středně těžkém stavu.
Odpoledne Fedorov na Telegramu počet zraněných aktualizoval. Uvedl, že počet zraněných se zvýšil na 22 a přibudlo jedno dítě. Všechny jsou podle něj hospitalizovány ve středně těžkém stavu.
