Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
K uzavření dohody, díky níž by Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině, byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Trump chce, aby dohoda byla kompenzací za pomoc, kterou Ukrajině poskytl jeho předchůdce Joe Biden, poznamenala agentura AFP. Ačkoli podmínky případné dohody nejsou dokončeny, Washington naznačil, že očekává zvýhodněný přístup k ukrajinským přírodním zdrojům jako způsobu splátek za americkou vojenskou podporu zemi v posledních třech letech, píše agentura Reuters.
Ukrajina získala těla 909 svých vojáků, kteří padli při obraně země před ruskou invazní armádou, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb, jenž má na starosti záležitosti válečných zajatců. Moskva oficiálně záležitost nekomentovala. Ukrajina předala Rusku těla 41 zabitých ruských vojáků, uvedl ruský server RBK s odvoláním na ruského poslance Šamsaila Saralijeva.
„Tak Rusko začalo tento Velký pátek – s balistickými a řízenými střelami, (drony) Šáhedy,“ napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně se vyjádřil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Tolik k ruským ‚tradičním křesťanským hodnotám‘. Zasáhnout pekárnu, zavraždit obchodníka, zničit velikonoční chléb je proti víře i lidským hodnotám,“ napsal k útoku na Sumy. V jiném příspěvku uvedl, že na Charkov Rusko zaútočilo čtyřmi střelami, z nichž tři byly balistické a obsahovaly kazetovou munici.
This is how Russia began this Good Friday – with ballistic missiles, cruise missiles, Shaheds – maiming our people and cities.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 18, 2025
A missile strike on Kharkiv, right on the city. Dozens of residential buildings were damaged, as well as an enterprise and vehicles. Around 70 people… pic.twitter.com/z84NrkmqrH
