Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Španělsko i Česká republika budou dál podporovat Ukrajinu, jak bude v jejich silách. Po jednání s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským (nestr.) v Praze to dnes řekl španělský ministr zahraničních věcí José Manuel Albares. Lipavský odsoudil nedělní raketový útok na Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nereflektuje návrhy příměří a naopak volí cestu teroru a násilí.
O další tři měsíce dnes ukrajinský parlament prodloužil válečný stav, vyhlášený po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Platit tak bude nejméně do 6. srpna 2025, uvedl poslanec Jaroslav Železňak.
„Parlament již popatnácté v tomto volebním období schválil prodloužení válečného stavu,“ napsal Železňak na Telegramu. Pro hlasovalo 357 poslanců, proti byl jeden zákonodárce.
Ukrajina se brání ruské invazi již více než tři roky. Ukrajinské zákony zakazují v době stanného práva mimo jiné konání voleb. Válečný stav dosud na Ukrajině platil do 9. května, spolu s ním dnes ukrajinská Nejvyšší rada prodloužila také všeobecnou mobilizaci.
Schůzka Macrona s Witkoffem se uskuteční jen několik dní po jednání amerického vyslance s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možném příměří mezi Moskvou a Kyjevem poté, co rusko-americká vyjednávání v posledních týdnech uvázla na mrtvém bodě.
Rozhovor Putina a Witkoffa v Moskvě byl „dalším krokem v procesu vyjednávání o příměří“ navzdory „frustraci“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla nedávno mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Francouzský prezident zaujal vůdčí roli v úsilí Evropy poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky, včetně úvah o rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině v případě uzavření míru, připomíná server Politico.
