Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Za zpronevěru milionových dotací určených na integraci ukrajinských uprchlíků dnes pražský městský soud potrestal zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela 5,5 lety vězení. Na stejnou dobu mu také zakázal vedoucí činnost v jakýchkoli nadacích či jiných právnických osobách. Gergel vinu odmítá. Dnešní rozsudek není pravomocný, muž se proti němu ještě v jednací síni odvolal. Státní zástupce si pro odvolání ponechal lhůtu.
Státní zástupce Gergela viní z dotačního podvodu kvůli dvěma dotacím ministerstva školství v hodnotě 20 milionů korun. Gergel po zahájení ruské invaze na Ukrajinu otevřel v roce 2022 Komunitní centrum Roztyly, které mělo sloužit k integraci ukrajinských dětí a jejich rodičů. Dotace, o které muž jménem nadačního fondu Help Ukraine požádal, byly určené na adaptační skupiny a aktivity pro děti.
„Po včerejším ruském balistickém úderu je v současné době ve zdravotnických zařízeních v Sumách ošetřováno 38 lidí, mezi nimi 9 dětí. Jedenáct lidí, včetně tří dětí, je v kritickém stavu. Je vyvíjeno maximální úsilí, aby jim byla poskytnuta maximální pomoc. Jen včerejší úder si vyžádal 34 obětí a 119 zraněných. Tragicky zahynuly 2 děti a dalších 15 bylo zraněno,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svých sociálních sítích.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí koncem tohoto týdne navštíví Moskvu, kde chce konzultovat dosavadní průběh íránsko-amerických rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle agentur to dnes sdělil mluvčí íránské diplomacie. První kolo rozhovorů se konalo minulou sobotu v Ománu, druhé kolo se podle agentury AFP uskuteční tuto sobotu v Římě.
Cesta ministra Arakčího do Moskvy byla dlouhodobě plánovaná, řekl mluvčí Esmáíl Baghájí s tím, že bude „příležitostí probrat poslední vývoj týkající se rozhovorů“.
Americkou delegaci v Ománu vedl zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, zatímco íránskou právě Arakčí. Rozhovory byly nepřímé, přičemž delegace seděly v oddělených místnostech a jejich prostředníkem byl ománský ministr zahraničí Badr Búsaídí. Zástupci obou zemí se ale krátce setkali po ukončení jednání. Írán a USA podle agentury Reuters označily rozhovory za „pozitivní“ a „konstruktivní“.
