Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Rusko k dnešnímu dni zničilo 214.000 objektů občanské infrastruktury. Úplně zničila 173.000 obytných domů, 4000 škol, tisíce nemocnic. Jen na naše elektrárny podniklo od začátku války 773 útoků. Zničilo 9000 komunikačních objektů,“ řekl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Světová banka odhaduje škody, které Rusko způsobilo Ukrajině agresí, na 524 miliard dolarů (asi 11,9 bilionu Kč), uvedl Jermak. Dodal, že skutečná výše škod může být mnohem vyšší. Ukrajina proto vytváří databázi škod, které způsobila ruská agrese. „Tady umělá inteligence skutečně může pomoci vyřešit tento úkol,“ poznamenal.
V ukrajinském městě Dnipro zemřel v nemocnici místní činitel poté, co explodoval jeho automobil. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na generální prokuraturu, která případ vyšetřuje jako podezření na teroristický útok. Policie podle stanice BBC prověřuje několik možných motivů včetně eventuálního zapojení ruské tajné služby, ale také nepřátelských vztahů mezi obětí a možným pachatelem.
Exploze podle ukrajinských úřadů otřásla vozem brzy ráno. „Činitel byl při útoku zabit. Jeho manželka byla zraněna a v současné době je v nemocnici,“ uvedla v prohlášení generální prokuratura podle AFP.
Situace v ruské Belgorodské oblasti, kam se před dvěma týdny pokusily proniknout ukrajinské jednotky, je pod kontrolou. Podle ruské státní agentury RIA Novosti to řekl velitel čečenských zvláštnich jednotek Apti Alaudinov.
„Všeobecně je naše situace celkem dobrá,“ citovala ho RIA Novosti. „Nepřítel se neunavil a vhazuje další a další maso, i když každý den vidí, že má strašné ztráty a žádných výsledků nedosáhne." Reuters podotýká, že informace poskytnuté Alaudinovem nelze nezávisle ověřit.
