Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Čína je připravena sehrát konstruktivní roli při ukončení války na Ukrajině, řekl podle ruské státní agentury RIA Novosti čínský ministr zahraničí Wang I, jenž je na návštěvě Ruska. Cesta k obnovení míru zůstává podle tohoto vrcholného čínského diplomata ale dlouhá. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky, přičemž Spojené státy se od lednového návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu pokoušejí o urychlené diplomatické řešení války.
„Příčiny krize jsou nesmírně složité, postoje stran se v řadě klíčových otázek stále výrazně rozcházejí, cesta k obnovení míru je dlouhá,“ řekl ruské agentuře šéf čínské diplomacie. Peking je podle Wangova vyjádření připraven sehrát konstruktivní roli při urovnání války, chce přitom přihlížet k „přáním zúčastněných stran“ a jednat společně s mezinárodním společenstvím, především „zeměmi globálního Jihu“.
Noc na dnešek byla první v letošním roce, kdy Rusko nepoužilo ve svých vzdušných útocích na Ukrajinu hromadně úderné drony, píší agentura Ukrinform a server Ukrajinska pravda. Odvolávají se přitom na hlášení ukrajinského letectva, které ráno sdělilo, že agresor vyslal na zemi dvě řízené střely a protivzdušná obrana je obě sestřelila. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o likvidaci tří ukrajinských dronů.
„V noci na 1. dubna 2025 nepřítel udeřil dvěma řízenými střelami Ch-59/69 (vypuštěnými) z taktických letounů v záporožském směru. Obě střely zničila protivzdušná obrana,“ uvedlo letectvo ve svém hlášení na telegramu bez dalších informací. „Nebyly žádné útočné bezpilotní letouny. Pokračujeme v monitorování, zatím to nic neznamená,“ napsal na stejné platformě šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali 15,286 milionu hřiven (asi 8,5 milionu Kč), včetně příjmu ze splacených státních dluhopisů ve výši 8,6 milionu hřiven. Uvedla to prezidentská kancelář s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu.
Příjem rodiny hlavy státu se loni skládal z prezidentova platu, bankovních úroků a příjmu z pronájmu soukromé nemovitosti. Celkem tyto příjmy dosáhly 6,7 milionu hřiven. Růst příjmů oproti předchozímu roku kancelář vysvětlila tím, že nájemné bylo placeno v plné výši. Z hlediska hotovosti, nemovitostí a aut se majetkové poměry prezidentovy rodiny zásadně nezměnily.
Zelenskyj v září 2023 vetoval zákon, který by po dobu jednoho roku utajoval majetková přiznání veřejných činitelů. „Vetoval jsem zákon přijatý Nejvyšší radou (ukrajinským parlamentem - pozn. ČTK), který předpokládal omezení elektronického majetkového přiznání. Důvod je jasný. Majetková přiznání by měla být otevřená. A to okamžitě. Ne až za rok. Registr musí být otevřen hned teď,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.
