Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Válka na Ukrajině má značný dopad na duševní zdraví celé společnosti, a to nejen vojáků, ale i civilistů, dětí a těch, kteří se podílejí na pomoci ostatním. Jak se Ukrajina vyrovnává s těmito neviditelnými ranami a jak může Evropa pomoci, popisuje nová publikace s názvem Neviditelné rány – Krize duševního zdraví na Ukrajině očima tamních expertů. Připravili ji ukrajinští psychoterapeuti, psychiatři, sociální pracovníci a humanitární organizace. ČTK o tom informoval v tiskové zprávě fotograf Jiří Pasz, který do knihy dodal snímky.
Publikace s 90 rozhovory s lidmi z Ukrajiny je dostupná v českém, ukrajinském a anglickém jazyce. Zájemci si ji budou moci stáhnout zdarma online.
„Povaha a rozsah problémů, kterým ukrajinská společnost v oblasti duševního zdraví čelí, je v mnohém bezprecedentní. Právě autentické výpovědi ukrajinských kolegů a kolegyň, jejichž práce si osobně vysoce cením, pomáhají toto lépe pochopit a nasměrovat naši pozornost,“ uvedl psycholog a terapeut Jiří Horáček.
Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal 65 zraněných, včetně 14 dětí. Uvedla to oblastní prokuratura, která zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů.
Úřadující starosta města na severovýchodě Ukrajiny Artem Kobzar předtím informoval o 28 zraněných, z toho čtyř dětí. „Nepřítel dnes zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastruktura města, včetně dětských zařízení a nemocnice,“ napsal Kobzar.
Prokuratura uvedla, že útok nastal kolem 14:00 místního času a směřoval na hustě obydlenou oblast města.
Podle šéfa Sumské oblasti Volodymyra Arťucha utrpělo škody několik výškových obytných budov a škola. řekl oblastní šéf na videu zveřejněném na facebooku.„Děti byly v ochranném prostoru, nyní je evakuují, všechny jsou živy a zdrávy.“
Město Sumy se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, terčem ruských vzdušných útoků se stává opakovaně.
Počet zraněných po ruském vzdušném útoku na ukrajinské město Sumy z dnešního odpoledne vzrostl na 65, včetně 14 dětí. Poškozena byla řada obytných domů a vzdělávací instituce. Uvedla to oblastní prokuratura, která zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů.
