Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. S odkazem na průzkum portálu The Bell to uvádí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem napsala, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.
Po změně americké zahraniční politiky a neurčitých náznacích Američanů, že se sankce zruší, začali ruští představitelé hovořit o brzkém návratu západních společností do Ruska. V jejich podání dokonce jako by to byl Západ, kdo o něj usiluje, píše polský deník.
Úřady západní firmy varují, že nebudou vítány s otevřenou náručí. Ministerstva a zákonodárci pro ně připravují drakonické podmínky, které je zavazují získat místní partnery nebo předat veškeré technologie. Šéf výboru pro finanční trhy dolní komory parlamentu Anatolij Aksakov slíbil, že americké platební firmy Visa a Mastercard začnou v Rusku znovu nabízet své služby, protože ztratily velký trh a chtějí se na něj vrátit.
Ruský šachový velmistr a exilový disident Garri Kasparov tweetuje „nejnovější ruský vtip“, jak uvádí. „Trump v posmrtném životě dostane povolení vrátit se na jednu hodinu na Zemi. Vejde do baru v New Yorku a zeptá se barmana, jak se daří Americe. Udivený muž povídá: 'Wow, pane, to díky vám máme tu nejúžasnější říši! Grónsko, Panama a Kanada!' 'To je skvělé‚ a co Evropa?‘ 'No jo, ti nám taky nemohli odolat!‘
'Krása,' chválí si Trump. 'No, už se musím vrátit, kolik vám dlužím?' 'Jeden rubl a padesát kopějek,' odpoví barman.“
Ukrajinské vzdušné síly oznámily útok celkem 137 ruských dronů a uvedly, že 63 z nich sestřelily a dalších 64, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu zbylých strojů se nezmiňují.
Kvůli ruskému dronovému útoku v noci vypukly v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti požáry ve dvou podnicích, informoval šéf oblastní vojenské správy Serhij Lysak bez bližších podrobností. Úder se podle něj obešel bez zraněných.
V Kyjevě spadly trosky dronu do areálu školy, uvedl na telegramu náčelník vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko. Žáci byli podle něj v době poplachu v krytech.
