Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Pokračující podpora Ukrajině ze strany Evropské unie, potřeba investovat do unijní obrany a konkurenceschopnost EU jsou úzce propojeny. Ve zvacím dopise na březnové zasedání Evropské rady neboli summit EU, který se koná příští týden, to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Konkurenceschopnější Unie bude podle něj silnější Unií, která bude schopna lépe chránit své občany, své zájmy a své hodnoty na globální scéně. Summit začíná ve čtvrtek 20. března a Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Ústředním tématem summitu je podle Costy konkurenceschopnost. Unijní prezidenti a premiéři ale budou řešit i situaci na Ukrajině, na Blízkém východě a obranu. Den před zasedáním má Evropská komise zveřejnit Bílou knihu o budoucnosti obrany. Pracovního oběda se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres.
Čtyři děti jsou mezi sedmi zraněnými v důsledku ruského dronového útoku na Charkov, informovaly podle BBC úřady ve druhém největším ukrajinském městě. Krátce po půlnoci se po dronovém útoku vzňala střecha nemocnice ve městě Zoločiv ležícím severně od Charkova nedaleko ruských hranic. Zranění utrpěla jedna zdravotnice, informoval šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun). Jde o nový návrh v rámci iniciativy šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Balíček by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi.
„Na mimořádném jednání Evropské rady 6. března vyzvalo 26 lídrů Radu EU, aby urychleně pokročila v práci na posílení vojenské podpory Ukrajině, jak je navrženo v této iniciativě,“ stojí v dokumentu, který byl rozeslán jednotlivým státům EU. K podpoře Ukrajiny se minulý týden na summitu přihlásilo 26 států EU, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.
„Zúčastněné státy se vyzývají, aby v roce 2025 poskytly Ukrajině vojenskou podporu v předběžné hodnotě alespoň 20 miliard eur a potenciálně dosahující až 40 miliard eur, v souvislosti s ukrajinskými potřebami,“ dodává dokument.
