Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Europoslanci na dnešní plenární schůzi ve Štrasburku budou hlasovat o poskytnutí fondů Moldavsku ve výši 1,9 miliardy eur (47,4 miliardy korun), mají pomoci bývalé sovětské zemi s ekonomickými reformami, posílením právního státu a zmírněním negativních dopadů, které má na zemi ruská válka na Ukrajině.
Debatovat budou europoslanci také o snahách unijních zemí posílit svou obranu a Evropská komise je seznámí se svými iniciativami ohledně efektivnějšího navracení migrantů či dostupnosti léků.
Jedním z hlavních témat dnešního zasedání EP ve Štrasburku bude obrana. Dopoledne je na programu debata o mimořádném summitu z minulého čtvrtka, který se právě věnoval posílení evropské obrany. Odpoledne budou zástupci Evropské komise s poslanci diskutovat o připravované bílé knize budoucnosti evropské obrany.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před dnešní schůzkou se zástupci Spojených států v saúdskoarabské Džiddě navrhl propustit ukrajinské i ruské zajatce. Krok by podle něj pomohl vytvořit důvěru před rozhovory o konci války.
Zástupci USA a Ukrajiny dnes v saúdskoarabské Džiddě povedou jednání o ukončení rusko-ukrajinské války. Rozhovory budou první mezi oběma stranami od nedávné návštěvy Zelenského ve Washingtonu, která skončila roztržkou mezi ním a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a viceprezidentem J.D. Vancem. Washington poté pozastavil dodávky americké vojenské pomoci Ukrajině a sdílení zpravodajských informací.
„Zdůraznil jsem otázku propuštění vězňů a návratu našich dětí, což by se mohlo stát klíčovým krokem při budování důvěry v diplomatické snažení,“ napsal Zelenskyj na X po pondělním jednání se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Uvedl také, že Ukrajina bude během rozhovorů s USA „plně konstruktivní“.
Čtyři moskevská letiště - Žukovo, Domodědovo, Vnukovo a Šeremeťjevo - musela kvůli ukrajinskému útoku přerušit provoz. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že bezpilotní prostředky byly sestřeleny v Domodědovském a Ramenském okrese v Moskevské oblasti.
Zákaz příletů a odletů byl vyhlášen také na letištích v Jaroslavli a Nižním Novgorodu. Podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova si masivní útok vyžádal jednoho mrtvého a tři zraněné. Trosky jednoho z dronů dopadly na dům, kde poškodily nejméně sedm bytů, dodal.
Podle ruské státní agentury TASS útok způsobil rozsáhlý požár na parkovišti poblíž Moskvy. V Domodědovu utrpěla škody železniční infrastruktura, uvedla agentura RIA Novosti.
