Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru se stanicí ABC obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze snahy zmařit mírový proces s Ruskem. Zelenskyj podle Rubia otevřeně vyzval ke střetu amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta J. D. Vance při ostré výměně názorů v Oválné pracovně. Jediné, na čem záleží, je přimět Putina k jednání o ukončení války, prohlásil šéf americké diplomacie. Píší o tom deník The New York Times (NYT) a web Politico.
Ruská armáda v sobotu balistickou střelou Iskander-M zasáhla cvičiště ukrajinských ozbrojených sil v Dněpropetrovské oblasti. Dnes to podle ukrajinského servisu BBC potvrdil velitel ukrajinských pozemních sil Mychajlo Drapatyj. O útoku na výcvikový prostor u města Samar, které se do loňska jmenovalo Novomoskovsk, o víkendu informovali ukrajinští váleční zpravodajové a vojenští blogeři.
Evropa se musí více snažit, aby získala skutečný vliv na podobu mírové dohody, která by zastavila válku mezi Ukrajinou a Ruskem, a takový plán se zároveň neobejde bez podpory Spojených států. V komentářích po nedělním summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti v Londýně a po páteční roztržce v Bílém domě mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským se na tom shodují zpravodajská média, jakou jsou The Guardian, CNN či server Politico. Konflikt na Ukrajině, který v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vojenskou invazí, je největším v Evropě od konce druhé světové války.
„Evropa vstupuje do klíčového týdne pro budoucnost své bezpečnosti – po summitu v Londýně, který přinesl spoustu slibů, ale jen málo konkrétních odpovědí,“ uvedl portál Politico. Dodal, že v Evropě pod vedením Francie a Británie vzniká takzvaná koalice ochotných (či zodpovědných), která by na Ukrajině vedla mírovou vojenskou misi kontrolující klid zbraní. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer již navrhli měsíční omezené příměří, které by zahrnovalo moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu, poté by následovala další fáze včetně mírové vojenské mise.
