Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Já v tuto chvíli musím říct, že Rusko jako nebezpečí pro ČR nevnímám a nedomnívám se, že by Rusko chtělo přijít do ČR, nemyslím si, že to je tak, jak se nám to pan Foltýn snaží naznačit, že Putin projde celou Evropou,“ řekla šéfka komunistů v pořadu Partie na dotaz, zdali vnímá Rusko jako hrozbu. Podle ní stačí, když Ukrajina nevstoupí do NATO.
Moderátorka připomněla slova Vladimíra Putina, že chce navrátit ruský vliv do zemí, kde tomu tak bylo před několika desítkami vliv. „S jídlem roste vždycky chuť. Rusko je strategickým nebezpečím a naši obranu tomu musíme přizpůsobit,“ kontroval vicepremiér Vít Rakušan (STAN), podle kterého bychom měli do obrany investovat a řešit ji podobně, jako v Pobaltí, které je Rusku blíže.
„Od začátku neříkáme, že nechceme mír, ale že chceme mír, který bude akceptovat Ukrajina,“ bránil se Vít Rakušan (STAN) slovům Kateřiny Konečné, že za poslední tři roky nezaznělo, že by mělo dojít k mírovým jednáním.
„Nebyla tam Ukrajina proto, že Zelenskyj celou dobu říká, že nebude jednat s Ruskem,“ reagovala europoslankyně. Podle Konečné je nesmysl, aby následné příměří mělo být hlídáno evropskými vojáky, protože 300 tisíc lidí k tomu nemáme. „Bezpečnostní záruky nejsou podle mě o vojenských zárukách, ale o tom, že nebude jednat jen Rusko s USA,“ dodala. Souhlasí s Rakušanem ale s tím, že s mírem by měla souhlasit Ukrajina.
V pořadu Partie padla i otázka, kdo má být oním evropským lídrem, který bude u vyjednávání o míru a kdo bude rozhodovat. „Exekutivní roli hraje Evropská komise a bude tím orgánem na jednání, aby Evropa mluvila o své pozici. Ta pozice je ale pořád stejná. A potřebujeme, aby vzkázala agresorů, že si nemohou brát, co chtějí,“ uvedl Vít Rakušan (STAN). „Musíme ale trvat na tom, že jsme jednotní. A bude to podpořeno lídry, kteří mají silný mandát ze svých voleb,“ dodal na dotaz, komu bude naslouchat Donald Trump. Podle něj se jedná většinou o ty, kteří podle Trumpa mají onen silný mandát.
„Donald Trump jedná se silnými lídry a ty Evropa nemá. My máme velký problém a z druhé strany bychom si měli uvědomit, že ta jednání nebudou bez Ukrajiny, protože to neřekli. Jenom proto, že nás tam nikdo nepozval, my tady říkáme, jak by to mělo probíhat,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).
