Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Dělostřelci 24. mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny na frontové linii u Časiv Jaru.
Pobaltské energetické systémy se po odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí Evropské unie, uvedl lotyšský prezident.
Orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. V dnešním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Týká se to projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D. Místopředseda opozičního ANO Radek Vondráček, který se s ministryní v debatě setkal, řekl, že ANO bude chtít věc projednat ve Sněmovně. S podezřením již dříve přišel místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).
Server Aktuálně.cz ve čtvrtek 6. února napsal, že elitní vojáci nelegálně vozili drony na Ukrajinu. Drony pocházejí ze sbírky, na jejímž organizování se podílel například herec Ondřej Vetchý. Server uvedl, že trestní řízení týkající se součinnosti armády se spolkem Skupina D se bezprostředně týká speciálních sil. Mluvčí vojenské policie Kateřina Mlýnková serveru sdělila, že se prověřuje „možné neoprávněné nakládání s majetkem ministerstva obrany a možné využívání příslušníků armády nad rámec úkolů ozbrojených sil“. Podle informací Aktuálně.cz šlo třeba o to, že vojenský materiál provázeli na Ukrajinu příslušníci 601. skupiny speciálních sil, ale neměli pro to povolení Parlamentu.
„Všechna podezření právě šetří orgány činné v trestním řízení a já jsem za to ráda, protože to je jediná možnost, jak dostaneme nějaké rozhřešení nebo rozsudek, jestli došlo k nějakému porušení, nebo ne,“ řekla ministryně. „Ta obvinění samozřejmě vážná jsou,“ dodala ministryně a zdůraznila, že je proto nemůže nechat být. Ministryně již loni informovala, že věc prověřuje inspekce ministerstva obrany. Věc v tuto chvíli podle ní vyšetřuje vojenská policie.
