Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) odložila plánované střídání svých pracovníků v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně, neboť jí Moskva neposkytla bezpečnostní záruky.
„Není to poprvé, co Kreml použil vydírání jako nástroj k zastrašování mezinárodních expertů a podkopávání jejich nezávislosti,“ uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí. „Nedovolíme, aby Rusko ohrožovalo nezávislost a nestrannost agentury za účelem dosažení svých zločinných cílů,“ dodal.
Rusko se zmocnilo největší evropské jaderné elektrárny krátce po začátku své rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pracovníci MAAE působí v elektrárně od září téhož roku s cílem dohlížet na její bezpečnost.
Vítězství Ukrajiny v rusko-ukrajinské válce si přeje 44 procent Čechů, v Polsku 68 procent obyvatel a na Slovensku asi třetina, uvádí průzkum CEDMO.
Ruské vítězství v konfliktu si nejčastěji z těchto tří zemí přejí Slováci, tam takovou variantu podporuje 17 procent obyvatel. V Česku vyjádřilo Rusku podporu sedm procent dotázaných a v Polsku čtyři procenta. Ukončení války formou dočasného míru, aniž zvítězí jedna strana, v Česku podporují téměř dvě pětiny lidí, na Slovensku třetina a v Polsku pětina respondentů.
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár skladu ropy v Krasnodarské oblasti. Oznámil to brzy ráno gubernátor jihoruského regionu. S plameny podle něj bojovalo 55 hasičů.
Série ukrajinských útoků s pomocí dronů na ruská energetická zařízení v posledních dnech způsobila požáry významné rafinerie ve Volgogradské oblasti a závodu na zpracování plynu poblíž Astrachaně.
„Požár byl zkrocen, nejsou žádné oběti,“ oznámil na platformě Telegram gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Neupřesnil však, který sklad se konkrétně vznítil, ani jak rozsáhlé jsou škody.
