Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Prezidenti a premiéři členských států Evropské unie budou v pondělí na neformálním summitu v bruselském paláci Egmont jednat o evropské obraně a posílení unijních obranných schopností v reakci na aktuální bezpečnostní hrozby. Jednání, které se má uskutečnit za co nejmenší přítomnosti médií, svolal předseda unijních summitů António Costa a zúčastní se ho i generální tajemník NATO Mark Rutte a britský premiér Keir Starmer. Půjde přitom o vůbec první podobné setkání unijních vůdců zaměřené na téma obrany, rovněž i první summit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a také první podobnou schůzku s britským premiérem od odchodu Británie z EU před pěti lety. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala. „Věřím, že sdílíme podobné hodnocení hrozeb, kterým Evropa čelí. Ruská agrese proti Ukrajině přivedla zpět na náš kontinent válku vysoké intenzity. Tato agrese porušuje základní principy mezinárodního práva a ohrožuje evropskou bezpečnost, spolu s hybridními a kybernetickými útoky na členské státy a jejich ekonomiky a společnosti," napsal předseda Evropské rady ve zvacím dopise pro unijní vůdce. „Mír v Evropě závisí na tom, zda Ukrajina získá komplexní, spravedlivý a trvalý mír," dodal a zmínil i situaci na Blízkém východě.
Spojené státy chtějí, aby Ukrajina bránící se třetím rokem ruské invazi uspořádala možná ještě letos volby, obzvláště pokud se v nadcházejících měsících Kyjev s Moskvou dohodnou na příměří. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko.
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že jednání s Ukrajinou jsou sice možná, ale ne s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož legitimitu jako hlavy státu zpochybňuje. „Většina demokratických zemí má volby i v časech války. Podle mě je důležité, aby je udělali," řekl Kellogg. „Je to dobré pro demokracii," uvedl.
„Rusko každý den útočí na Ukrajinu drony, raketami a leteckými bombami. Jen tento týden došlo ke stovkám útoků na naše města a komunity – téměř 50 raket, přibližně 660 dronů a více než 760 řízených leteckých bomb odpálených nepřítelem proti našemu lidu. Rusko se samo od sebe nezastaví. Svět ho musí donutit ukončit tuto brutální a nevyprovokovanou agresi,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k emotivnímu videu na sociálníc sítích. Ukrajina podle něj potřebuje posílení obrany, zejména systémy protivzdušné obrany, zbraně dlouhého doletu a tlak sankcí.
Every day, Russia attacks Ukraine with drones, missiles, and aerial bombs. This week alone, there have been hundreds of strikes on our cities and communities – nearly 50 missiles, around 660 attack drones, and more than 760 guided aerial bombs launched by the enemy against our… pic.twitter.com/0tK3H8WAn1
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 2, 2025
