Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ukrajinské velvyslanectví na Slovensku označilo za nepřijatelné výroky slovenských politiků o účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku na informační systémy slovenského katastru nemovitostí. Nevyloučilo ovšem, že k útoku mohla být použita infrastruktura umístěná na okupovaných územích Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.
Lednový kybernetický útok, který slovenské úřady přiznaly až s odstupem několika dnů od jeho provedení, vyřadil z provozu elektronické systémy úřadu geografie, kartografie a katastru (ÚGKK). Například slovenský premiér Robert Fico, ale i někteří další vládní politici tvrdili, že útok mohl být veden z Ukrajiny, se kterou se Bratislava dostala do sporu kvůli ukončení tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Minulý týden pak Fico obvinil Ukrajinu také z kybernetického útoku na největší slovenskou zdravotní pojišťovnu VšZP.
„Na základě veřejně dostupných informací o incidentu zatím neexistuje dostatek důkazů k určení zdroje útoku. Proto jsou jakákoliv prohlášení o možné účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku do ukončení vyšetřování slovenskými orgány nepodložená a zásadně nepřijatelná,“ napsala ukrajinská ambasáda k útokům na systémy slovenského ÚGKK. Slovenskou stranu rovněž vyzvala, aby se v budoucnu zdržela manipulování s neověřenými a nepotvrzenými informacemi a vyhnula se neopodstatněným obviněním.
V Kyjevské oblasti trosky nepřátelského dronu zasáhly muzeum automobilových veteránů, kde devět exponátů zničily a dalších 27 poškodily. Nálet se obešel bez raněných, uvedly úřady.
Neporušitelnost hranic je základním principem mezinárodního práva, který musí platit pro všechny. Na tiskové konferenci s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Kromě Ruska, které před téměř třemi lety zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, vzkaz zjevně adresoval i Spojeným státům, které si nově dělají nárok na Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království.
„Hranice se nesmí posouvat násilím,“ řekl Scholz v krátkém prohlášení. V angličtině pak sarkasticky dodal frázi, že je jeho vzkaz adresován všem, kterých by se mohl týkat.
