Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Evropa by si podle Zelenského měla vytvořit společnou obrannou politiku a v rámci zajištění své bezpečnosti by měla být ochotná zvýšit obranné výdaje.
„Je čas, aby se Evropa probudila. Ruská armáda, ruská ekonomika a ruská společnost jsou nastaveny výhradně na podporu vojenské mašinérie, na útok. To je nyní armáda, jejíž vojáci mohou jen více vpřed - nebo zemřít. Putin se může udržet u moci pouze v době války. Putin se bojí své armády: vojáků i generálů. Putin se bojí, že by se statisíce vojáků vrátily do Ruska - mohou a nebojí se zabíjet, mučit, loupit. Jsou zvyklí na velké peníze a budou chtít sociální výtahy k moci. Jejich návrat bude pro Putina skutečně katastrofou.
Pokud se věci budou vyvíjet tak, jak se vyvíjejí nyní, zbývá Evropě jen velmi málo času. Někteří evropští představitelé si tuto vážnou hrozbu již uvědomují,“ napsal na sociální síť X Anton Geraščenko, bývalý náměstek ministra vnitra Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes mluvil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o vzájemných vztazích i prohloubení strategického partnerství. Videohovor mezi oběma státníky se konal necelý den po inauguraci staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa, informovala média.
„Společné úsilí Ruska a Číny hraje důležitou stabilizační roli v globálních záležitostech,“ řekl podle agentury AP ruský prezident. Reuters dodal, že Putin Simu nastínil nové plány rozvoje rusko-čínského partnerství a strategické spolupráce.
Rusko před skoro třemi lety vojensky napadlo sousední Ukrajinu, která se se západní podporou od té doby brání. Čína se nepřipojila k sankcím vůči Moskvě a Rusku podle západních diplomatů dodává také technologie, které je možné využít k vojenským účelům.
