Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„Mír skrze sílu,“ uvedl britský premiér Keir Starmer na svém profilu na sociální síti X. „Jsem v Kyjevě s jednoduchým poselstvím ukrajinskému lidu: Naše 100leté partnerství je příslibem, že jsme s vámi nejen dnes nebo zítra, ale po sto let - dlouho poté, co tato válka skončí a Ukrajina bude opět svobodná a prosperující,“ doplnil. Formule »mír skrze sílu« je základem současné ukrajinské diplomacie.
Británie tvrdí, že její stoletý závazek pomůže zajistit, aby Ukrajina „už nikdy nebyla zranitelná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko", které v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na celou Ukrajinu.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na čtvrtek zničila 34 z 55 ruských dronů, dalších 18 bezpilotních letounů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo na sociální síti. Drony podle místních úřadů poškodily energetickou infrastrukturu v Poltavské oblasti ležící na severovýchodě centrální části země.
Drony byly podle letectva sestřeleny nad 11 oblastmi země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi. Do odražení náletů se zapojily i stíhačky. Už ve středu večer několik dronů zasáhlo hospodářství v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny, kde poškodily i sklad s více než 2000 tunami kukuřice.
Britský premiér Keir Starmer má dnes dle britských médií v Kyjevě oznámit pomoc na poválečnou hospodářskou obnovu Ukrajiny ve výši 40 milionů liber (zhruba 1,2 miliardy korun). Od začátku celoplošné ruské invaze v únoru 2022 přislíbila vojenskou a civilní pomoc ve výši 12,8 miliardy liber (383,6 miliardy korun). Více než 50 000 ukrajinských vojáků také absolvovalo v Británii výcvik.
