Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes odmítl návrh nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země Severoatlantické aliance vydávaly na obranu pět procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Učinil tak na mítinku v Bielefeldu, kterým zahájil své předvolební turné po Německu. Berlín loni poprvé dosáhl ve vojenských výdajích dvouprocentního cíle HDP.
„Pět procent by bylo přes 200 miliard eur ročně, ve spolkovém rozpočtu není ani 500 miliard,“ řekl Scholz, který vede do voleb sociální demokracii (SPD). „To by pak šlo jen s masivním zvyšováním daní nebo s masivními úsporami u mnoha věcí, které jsou pro nás důležité,“ dodal.
Bývalý český voják Filip Siman, který se po ruské invazi přidal k ukrajinským dobrovolníkům, si odpyká osm let vězení za to, že při válečných operacích raboval. Původní uložený trest mu dnes o rok zvýšil odvolací pražský vrchní soud. Muže na základě odvolání státního zástupce uznal vinným nejen z plenění, ale také ze služby v cizích ozbrojených silách. To, že český občan slouží ve spřátelené armádě cizího státu, podle soudu neznamená, že nelze vyvozovat jeho trestní odpovědnost za tento přečin.
Siman odcestoval na Ukrajinu v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku se při plnění rozkazů i ve svém volnu zmocnil věcí jak padlých vojáků, tak i civilních obyvatel – například prstenu, dalších šperků, investičních slitků zlata i stříbra či hotovosti. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti.
Slovenská parlamentní delegace znovu navštíví Rusko, prohlásil místopředseda Národní rady SR Andrej Danko po jednání v Moskvě s předsedou Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslavem Volodinem. Ten pozval slovenské zákonodárce na květnové oslavy sovětského vítězství ve druhé světové válce a jiné akce. Další místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar podle agentury TASS označil návštěvu slovenských vládních poslanců v ruské metropoli za signál, že je nezbytné Moskvě naslouchat.
„Říkáme opozici, že pokud mají tak dobré vztahy ve Spojených státech tak jako my v Ruské federaci, tak ať klidně navštěvují Spojené státy americké, Afriku i jakékoliv jiné státy. Na našich vztazích (s Ruskem) je možné stavět,“ vzkázal Danko domácím kritikům cest do Ruska, které již téměř tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
