Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruské síly na východě Ukrajiny zablokovaly silniční tah důležitý pro zásobování strategicky důležitého Pokrovsku. Blíží se k Dněpropetrovské oblasti.
Tisíce dronů, které Litva slíbila Ukrajině bránící se ruské invazi, leží v armádních skladech kvůli průtahům způsobeným byrokracií, informuje litevská veřejnoprávní televize a rozhlas (LRT). Vláda ve Vilniusu je přitom Ukrajincům slíbila poslat do konce minulého roku.
„Část dronů jsme dodali v říjnu, část v listopadu, ale zatím nemáme informace o tom, že by byly převezeny na Ukrajinu,“ řekl šéf společnosti RSI Europe Tomas Milašauskas. Její zástupci zatím nemohli vyškolit ukrajinské vojáky, kteří budou bezpilotní letouny obsluhovat. Podobná situace je podle LRT také u některých dalších firem.
Bývalý ministr obrany Laurynas Kasčiunas tvrdí, že zpoždění v dodávkách na Ukrajinu vzniklo kvůli komplikovanému byrokratického procesu. Aby drony došly na místo určení, je podle něho udělat několik kroků, do kterých jsou zapojené agentura pro obranné zdroje, armáda i vláda. Podle exministra jsou tyto kroky logické, ale pokud někde nastane zádrhel, celý proces se „zasekne“. Kvůli tomu jsou rozladění výrobci dronů, kteří připomínají, že když ukrajinští vojáci drony nemají, znamená to pro Ukrajinu větší ztráty.
Neovladatelný tanker Eventin, který plul v Baltském moři severně od Rujány, remorkéry odtáhly k přístavu Sassnitz na východě tohoto německého ostrova. Informovala o tom agentura DPA, podle které je plavidlo zřejmě součástí takzvané ruské stínové flotily. Na kotvišti vzdáleném zhruba pět kilometrů od pevniny loď naložená asi 99.000 tunami ropy zůstane do doby, než se rozhodne, co se s ní stane dál. DPA píše, že zatím není jasné, kdy a kde se 274 metrů dlouhý tanker se 24člennou posádkou bude opravovat. V noci na pátek ho postihl kompletní výpadek systémů, takzvaný blackout. Plavidlo na volném moři zůstalo bez elektřiny a s motory vyřazenými z provozu.
